Proč se dnes na Vltavě nebruslí? Přírodovědná lekce o anomálii vody a lidských zásazích
- Jakub Holec
- 20. 1.
- Minut čtení: 3
Když letos v lednu udeřily mrazy, mohly se nám vybavit historické fotografie bruslařů na zamrzlé Vltavě. Proč je dnes taková situace prakticky nemožná? Tato otázka se stala základem pro náš výukový blok v předmětu přírodní vědy s šesťáky. Lekce propojovala témata fyziky, geografie a udržitelnosti.
Od dopisu pradědečka k vědeckému vysvětlení
Začali jsme doručením a přečtením fiktivního dopisu z roku 1935, ve kterém pradědeček Karel popisuje bruslení na zamrzlé Vltavě od Karlova mostu k Vyšehradu. Na to jsem navázali videem Hledání ztraceného času, ve kterém nás Karel Čáslavký uvedl do tehdejší atmosféry na zamrzlé Vltavě. Všudypřítomní bruslaři, pečené kaštany na ledě, dělníci těžící ledové kvádry pro pivovary... To vše pomohlo žákům nahlédnout, jak to dříve na Vltavě vypadalo.
Po zhlédnutí videa jsme se pustili do pátrání: Co se změnilo?
Čtení z grafu, map a schématu
První hodinu žáci četli informace z grafů vývoje teplot vzduchu v Praze za posledních 250 let. Jasně, že jsme se už předtím společně učili číst informace ze sloupcového, spojnicového a koláčového grafu. Žáci z grafu vyčetli, že za dané období vzrostla průměrná prosincová teplota přibližně o 2 °C. To je sice významná změna, ale patrně ne jediná příčina...
Druhou hodinu jsme žákům předložili historickou a současnou mapu Prahy a okolí toku Vltavy až po Orlík. Žáci po složení map a jejich porovnání přišli na několik rozdílů. Jasně, Praha je dnes daleko větší, ale co dál? Jsou to právě velké vodní plochy na toku Vltavy, které na historické mapě nebyly. Tak třeba Orlík a blíže k Praze pak Slapy. Pak byl ten pravý čas na tvorbu hypotéz k důvodům nezamrzání Vltavy. Souvisí s nezamrzáním řeky velké vodní plochy? A jak?
Třetí hodinu jsme si vše propojili. Jen bylo potřeba žáky trochu navést na to, že vodní plochy na mapě mají přehrady. To bylo celkem jasné. Jak to ale souvisí s teplotou vody? Naštěstí jsme týden před tím byli měřit teplotní anomálie na rybníce. Tam žáci změřili teplejší vodu u dna rybníka než u hladiny. Ryby jsou za tuto vlastnost vody určitě rády. A zrovna tuto si pak propojili s přehradami. Jen s malpou pomocí... Dostali schéma přehrady na Orlíku s vyznačením teplot vody u hladiny a u dna. A odkud se upouští voda z přehrady do turbín, které vyrábějí elektřinu? Ze schématu vyčetli, že je to ze dna.
Takže se nám voda ohřívá nejen kvůli změnám klimatu, ale i kvůli přehradám na Vltavě. Výsledek? Řeka v zimě nezamrzá, i když venku mrzne.
Dopis pradědečkovi se zdůvodněním
Závěrečným úkolem bylo napsat odpověď pradědečkovi Karlovi - dopis, ve kterém na základě získaných znalostí vysvětlí, proč se dnes na Vltavě nebruslí. A úkol navíc pro aktivní badatele? Navrhnout, jak to udělat, aby se bruslení na Vltavu přes to všechno zase vrátilo.
Co jsem tím u žáků rozvíjeli?
K čemu jsme po tom všem došli? Žáky lekce bavila, představovala pro ně relevantní problém. Jen jsme trochu přepálili graf, který by mohl odrážet jen průměrné nárůsty teplot a neukazovat teplotní výkyvy, které je trochu zmátly. Menším problémem bylo i složení historické mapy, je přeci jenom trochu vybledlá a méně čitelná. Celkově jsem se snažili žáky vést k:
čtení a interpretaci různých typů textů (graf, mapy, schéma)
formulování hypotéz na základě dat
vnímání fyzikálního jevu (anomálie vody) v reálném kontextu
psaní strukturovaného textu
A že nemáte tříhodinový blok? Lekci je možné rozdělit a v další hodině navázat na do, kde jste předtím skončili. Pokud byste byli rychlejší než my, šlo by zvládnout i jak dvě hodiny.
Kompletní materiály do výuky najdete zde: https://drive.google.com/drive/folders/1zlufUaNfpnzhX5se1sKy5vx0k8EGxIVi?usp=sharing
Máte zkušenosti s dalšími tématy pro integrovanou výuku přírodních věd? Budeme rádi, když se o ně podělíte v komentářích.
Komentáře