Na vrcholu Mount Everestu leží vápenec se zkamenělinami mořských živočichů. Jak se tam dostal? Zkuste se zeptat svých žáků – většina patrně odpoví, že „tam dřív bylo moře“. Horninový cyklus znají jako schéma se šipkami v učebnici, litosférické desky jako další kapitolu. Že jde o jeden příběh, už většinou nevidí. Přitom každé rozhraní desek je místo, kde horniny vznikají, mění se nebo zanikají.

Zeptejte se žáků, čím je sopka nebezpečná. Většina nejspíš odpoví "lávou" – a tím to obvykle skončí. Realita je jiná: naprostá většina obětí sopečných erupcí nezahyne na lávu, ale na jevy, o kterých se v učebnicích málokdy píše. Tenhle rozdíl mezi tím, co si žáci myslí, že vědí, a tím, co skutečně vědí, je přesně to místo, kde má smysl začít hodinu.

Minerály a horniny patří mezi témata, která mohou být při výuce přírodopisu trochu zrádná. V učebnici se objevují názvy, vlastnosti, chemické vzorce nebo fotografie krystalů, ale žáci si přitom nemusí vytvořit představu, co všechno se za těmito pojmy skutečně skrývá. Přitom stačí položit před ně několik skutečných vzorků a nechat je, aby je začal sám zkoumat.