Co zbyde z trilobita po stovkách milionů let? Nechte žáky nejdřív nakreslit odhad
Žáci si často pravěká zvířata představují celá, s očima i s končetinami. Zkamenělina je přitom často jen kousek pancíře nebo otisk schránky. A právě rozdíl mezi odhadem na základě předchozí zkušenosti a skutečností je podstatou hodiny o zkamenělinách.
Zeptejte se žáků: „Co by z trilobita mohlo zůstat po stovkách milionů let?“
Většina odpovědí bude vypadat podobně jako promítaná vizualizace živočicha: celé tělo, oči, končetiny, tykadla. Skutečná zkamenělina je ale pevný pancíř, často jen jeho část nebo otisk. Měkké části, tedy svaly, kůže nebo chapadla, se zachovají jen výjimečně.
Tento rozdíl se vyplatí použít jako začátek hodiny. Lekci Tajemství ukryté v kameni jsme vytvořili pro 6.–9. ročník. Obrací obvyklý postup: žáci nevycházejí ze vzorku zkameněliny, ale z obrázku vizualizace pravěkého organismu za jeho života.
Jak lekce probíhá
Evokace (5 min). Promítněte vizualizace pravěkých organismů, jejichž zkameněliny máte ve sbírce, například trilobita, amonita, belemnita, ramenonožce, lilijice nebo korálu. U každého se zeptejte: „Co z tohoto organismu by se mohlo zachovat až do dnešních dnů?“
Vizualizace organismů. Můj odhad (10 min). Každý žák vybere tři organismy, zapíše je do pracovního listu a nakreslí, jak by podle něj mohla vypadat jejich zkamenělina. Zdůrazněte, že odhad se nehodnotí a později se nemá opravovat.
Určování klíčem (15 min). Mezi očíslovanými vzorky hledají žáci (samostatně nebo ve dvojicích) zkameněliny svých tří organismů. Pomáhá jim určovací klíč. Zapíšou číslo vzorku, název organismu a rozpoznávací znak, podle kterého zkamenělinu poznali, například tvar schránky, žebrování nebo počet článků.
Klíč k určování zkamenělin. Skutečná podoba (10 min). Žáci schematicky zakreslí, jak zkamenělina opravdu vypadá. Kreslí tužkou, jednou barvou, a z nákresu musí být patrný klíčový znak. Pokud si nejsou jistí, doplní popisek.
Reflexe (5 min). Porovnají odhad se skutečností a společně odpoví na otázky: Proč vypadá zkamenělina jinak, než jste čekali? Které části organismu se zachovaly? Na konci dojdete k závěru, že se zachovávají hlavně tvrdé části (schránky, kosti, zuby). Organismus musí být rychle zasypán usazeninami bez přístupu kyslíku a často zůstane jen otisk nebo výlitek, ne celé tělo.
Co se nám osvědčilo
Promítejte jen organismy, které máte jako vzorky. Jinak žáci v úkolu s klíčem nemají co hledat.
Připravte více vzorků od každého typu, aby žáci nemuseli dlouho čekat.
Nehodnoťte kresbu. Nejde o výtvarný talent, ale o to, jestli je z nákresu poznat rozpoznávací znak.
Nenechte žáky odhad opravovat. Rozdíl mezi odhadem a skutečností je jádrem celé reflexe.
Co si odnést i pro jiná témata
Stejný postup funguje nejen u zkamenělin:
Nejdřív odhad, potom ověření. Chybný odhad není chyba, ale místo, kde se žák nejvíc učí.
Skutečný vzorek a klíč. Žák musí najít znak, podle kterého poznává, a nemůže jen hádat podle podobnosti.
Kresba jako záznam pozorování. Hodnotíte, jestli žák zachytil to podstatné, ne jak hezky kreslí.
Hotová lekce pro vaši třídu
Aktivita je součástí materiálu Zkameněliny a historie Země: pěti navazujících lekcí na přibližně sedm vyučovacích hodin s metodikou a pracovními listy (89 Kč). Tuto lekci si můžete stáhnout zdarma – Tajemství ukryté v kameni. Při práci s určováním vám pomůže klíč k určování zkamenělin.
Komentáře