Čtyři a půl miliardy let pod nohama: jak jsme si přeměřili historii Země
- Jakub Holec
- před 7 dny
- Minut čtení: 2
Jak vlastně vysvětlit dětem, co znamená čtyři a půl miliardy let? Číslo samo o sobě nic neřekne – je prostě příliš velké. Na čtvrteční hodině přírodopisu jsme proto zkusili jiný přístup: půjčili jsem od tělocvikářů pásmo, vylezli na dlouhou školní chodbu (bohužel pršelo) a celou historii planety Země jsme si rozložili na 45 metrů.
Pravidlo bylo jednoduché: jeden metr pásma rovná se sto milionů let a jeden centimetr pásma tedy jeden milion let. Jasně, chtělo to mocnou trojčlenku a trochu počítání. Jeden konec pásma – vznik Země před 4,5 miliardami let. Druhý konec – dnešek. A mezi tím? To bylo na žácích, aby si na pásmu přišli na správné místo pro dané události daleké historie Země.
Každý žák byl jedním mezníkem
Každý dostal kartičku s jednou událostí z geologické historie Země – třeba vznik prvních mnohobuněčných organismů, přechod obratlovců na souš nebo vymírání dinosaurů – a s časovým údajem, kdy k ní došlo. Úkolem bylo najít na pásmu správné místo a tam si stoupnout. Zvládnout to znamenalo trochu počítat, trochu přemýšlet a trochu spolupracovat s ostatními.
Výsledek byl překvapivý – a to bylo záměrem. Teprve když žáci stáli na pásmu vedle sebe, bylo vidět, jak obrovská část dějin Země uběhla, aniž by na ní žil jediný složitější tvor. Vznik bakterií se na pásmu objevil relativně brzy, ale pak nastala dlouhá pauza – celé metry – než přišly první organismy s buněčným jádrem, pak mnohobuněčné organismy a teprve poblíž samotného konce pásma se začalo dít to, co většina lidí považuje za „skutečný" život: ryby, rostliny na souši, plazi, dinosauři, savci. Člověk? Ten stál téměř na posledním centimetru.
Co to říká o nás
Tohle je asi nejsilnější moment celé aktivity. Celá lidská civilizace – písmo, pyramidy, průmyslová revoluce, internet – se vejde na zlomek posledního milimetru pásma. Homo sapiens existuje přibližně 165 000 let, ale Země je tu přibližně 27 000krát déle. Nejde ani tak o to, abychom se cítili malí – jde o to, abychom dokázali vnímat čas v jiném měřítku, než na jaké jsme zvyklí.
Od pásma ke šnekovi
V druhé části hodiny žáci provedli záznam. Nakonec potřebuje u deváťáků nějaký hmatatelný výstup... V pracovním listě si do tzv. šneka (šetří místo) – si každý vybral deset událostí a zařadil je do příslušných geologických období. Spirálový tvar přirozeně naznačuje, jak se čas vinutím stáčí od středu (nejstarší) k okraji (nejnovější), a graficky zachycuje to, co dělali na pásmu.
Proč taková hodina dává smysl
Samotná práce s pásmem nepotřebuje tolik slov jako logiku a prostorou orientaci. Každý si může najít své místo, doslova. Navíc – a to je možná nejdůležitější – celá hodina staví na tom, že žáci sami objevují, učitel jim nic nediktuje. Jen je potřeba čas od času trochu nasměrovat zbloudilce.
Odkaz na materiály do výuky k této aktivitě: https://dum.rvp.cz/material/geologicka-historie-zeme.html
Jak vyučujete geologickou historii Země vy? Budu rád, když se podělíte o své nápady a zkušenosti v komentářích.
Komentáře